Také se musíme realisticky dívat na počet domácností, které bydlí tzv. „ve svém“. Většinou jde o bydlení v bytě zatíženém hypotékou na desítky let, a lze předpokládat, že s postupujícím časem určité procento domácností o „vlastní“ byt z důvodu neplacení hypotéky přijde. Považujeme za nezodpovědné redukovat bytový fond obce v období, kdy nelze odhadnout, jaké turbulence v oblasti bydlení českou společnost čekají a kdy nemá městská část vůbec vyřešenu otázku podpory bydlení pro mladé rodiny s dětmi nebo pro lidi se zdravotním postižením.
Chvályhodná snaha podpořit různé formy vlastnictví se bohužel v některých obcích zvrtla v opačný extrém, kdy z obecního „všechno“ se stalo obecní „nic“. 1500 bytů, které městská část doposud vlastní, tvoří pouhých 3,5 % všech bytů v městské části Praha 6. V západní Evropě je přitom zvykem, že podíl městských bytů je 10–20 %, mnoho velkých západoevropských měst jich má ve správě daleko více. Mimo jiné proto, že obec může jít při správě a pronájmu bytů příkladem a na trhu nezvyšovat laťku cenovou, ale laťku serióznosti a předvídatelnosti.
Petra Kolínská
Text byl uveřejněn na www.vase6.cz dne 1. 5. 2012
