Pavel Borecký
Budoucnost je před námi
Příběh této společenské vize začíná v Tallinnu, na dálném evropském severu, kde jsem mezi lety 2014 a 2016 žil, pracoval a studoval. Pobaltské státy byly tehdy v hledáčku putinovského Ruska a obava z invaze byla natolik silná, že nejmenší partnery NATO přijel uklidňovat i prezident Obama. Na druhou stranu bylo v milionovém Estonsku cítit odhodlání vyrovnat se finským sousedům. Úspěch firmy Skype již zasel nová semínka, její zaměstnanci zakládali desítky technologických firem a město pro ně začalo budovat na 30 hektarech bývalého průmyslového areálu inovační čtvrť Ülemiste City. Projekt díky spolupráci soukromého, veřejného a akademického sektoru uspěl a dnes zde nedaleko mezinárodního letiště sídlí na 400 firem, v nichž pracuje přes 18 000 expertů z celého světa, kteří každoročně tvoří hrubou přidanou hodnotu (HPH) kolem 2 miliard EUR (48,6 mld. Kč).
Pozoroval jsem tehdy, jak do ulic města, které bylo ještě nedávno sovětským satelitem, vyjel první donáškový robot firmy Starship Technologies, jak tehdejší estonský prezident jezdil školit japonskou vládu v rozvoji e-rezidence, nebo jak vizionáři sešikovaní kolem Martena Kaevatse plánovali testovat jako první v Evropě autonomně řízená auta. Nic nebylo nemožné a svěží “startup spirit” byl prostě všude.
Co je třeba udělat, abychom jednou zažili podobně kolektivní, sebevědomý a neohrožený tah na branku i u nás?
Tallinn a jeho “Ülemiste City – Město s vizí” / zdroj: www.ulemistecity.ee
Vize, která propojí město, firmy, univerzity a komunity
Co by Praze přinesla vlastní inovační čtvrť? Postavme si vedle sebe několik čísel:
-
- 50 hektarů plochy (0,5 km²)
- 20 000 nových pracovních míst (400 pracovních míst na hektar)
- 2 mil. Kč hrubé přidané hodnoty průměrně na osobu ročně
- celkem 40 mld. Kč HPH ročně za všechny zaměstnance
- celkem 800 mld. Kč HPH pro celou inovační čtvrť za 20 let
Přeloženo do vět: Pokud vezme hlavní město záměr skutečně vážně, je realistické mít do patnácti let vlastní inovační čtvrť přibližně tak velkou, jako je sídliště Červený Vrch, s vyváženým urbanismem a kapacitou 20 000 pracovních míst. Při průměrné produktivitě 2 miliony korun na jedno místo čtvrť v úhrnu vytvoří přibližně 40 miliard Kč hrubé přidané hodnoty ročně, resp. cca 800 mld. Kč HPH za 20 let.
Zní to jako sci-fi nebo příběh ze severské mytologie? Ve skutečnosti jde o realistický odhad výkonu dobře fungující inovační čtvrti v Praze, tedy potenciálu, který hlavní město nechává ležet ladem. Pozorným pohledem však zjistíme, že zárodky mezi Vítězným náměstím, hotelem Diplomat, Kampusem Dejvice a rezidenční čtvrtí v Podbabě již bují. Proč zázemí pro inovace nerozprostřít z Dejvic na bájný Strahovský kopec, co by kamenem dohodil od kolejí ČVUT, kde čekají nejlepší mozky Česka na svou šanci? A proč plán nerozšířit o tzv. Airport City Ruzyně a uvažovat takto o dalším rozvoji od letiště směrem k sídlišti Na Dědině? Když už jsme odvážní, bylo by možné řešit všechny tři oblasti zároveň a rozvíjet Prahu 6 jako inovační městskou část celoevropského významu?
Praha 6 má něco, co se jinde tvoří desítky let: mimořádnou koncentraci vysokých škol, výzkumných pracovišť, odborníků, studentů, institucí, úspěšných firem a aktivních komunit. V Dejvicích jsou tyto kapacity skvěle napojeny na veřejnou dopravu, která je činí dostupné pro zbytek Prahy. Zároveň leží na tranzitní ose, která je skrze letiště Václava Havla propojuje s celým světem. Před deseti lety vznikl Kampus Dejvice jako koordinační platforma spojující univerzity a vědecko-výzkumné instituce s radnicí Prahy 6. Existuje tedy základní rámec, který by výzkum rychleji měnil v nové firmy (měřítko spin-off), pomáhal absolventům v rozvoji příležitostí (měřítko podnikatelská inkubace) a přinášel hmatatelný užitek obyvatelům Prahy (měřítko kvality života). Kampus by měl pokračovat v tom, co již nyní dělá skvěle, ale ještě přidat šroubovitou spolupráci (quadruple helix) mezi čtyřmi složkami: veřejnou správou, průmyslem, univerzitami a občanskou společností.
Nalijme si čistého vína: ve srovnání s evropskými metropolemi jsou pražské výsledky podnikavosti celkově slabé. Pohledem do Global Startup Ecosystem Score totiž člověk zjistí, že Berlín je na úrovni start-up, scale-up, spin-off a firemní investice téměř 6x úspěšnější, Stockholm 4x, Amsterdam 3x a Helsinki 2x. Pohled do žebříčku Financial Times Europe’s Leading Start-Up Hubs je ještě tvrdší. Praha v něm vůbec není, protože nemá žádný veřejný inkubátor hodný evropské špičky. Takto by se dalo pokračovat ještě dlouho. Proč tedy o Praze rádi mluvíme jako o bohatém sídle? Město má vysoké HDP hlavně díky korporátním servisním centrům, bankám a turismu. Mezinárodní statistiky podnikavosti jsou však varovné, protože ukazují Prahu trpící stagnací, odlivem mozků, bez silného rozvoje vlastních technologií, produktů, patentů a rychle rostoucích firem. Jak upozorňuje i Česká startupová asociace, naše prosperita je iluzorní a “ukolébává politiky do falešného klidu”, protože zúžený pohled na HDP zakrývá naši slabou schopnost vytvářet bohatství budoucí.
Politici, kteří tento stav nejsou schopni vnímat a adekvátně reagovat (o krizi bydlení a dostupnosti ani nemluvě), nemohou být dobrými hospodáři.
Česko s 89 startupy na milion obyvatel výrazně zaostává za evropským průměrem (208) i světovými lídry. I proto odborníci volají po silnější inovační infrastruktuře a systémové podpoře. / zdroj: Česká startupová asociace
Ekonomická ambice, která stojí na poctivých datech a zkušenostech
Inovační čtvrť je městem strategicky rozvíjené a řízené území se zvláštním režimem a specifickými cíli, jehož základem je solidní společenská dohoda. Nenavrhujeme tedy izolovaný ostrov pro odborníky a firmy, ale otevřenou část města, kde se věda a technologie potkávají s každodenním životem. Tato kombinace je pro úspěšnou inovační čtvrť podstatná. Nestačí totiž přilákat firmy nebo postavit nové budovy. Je třeba umět koordinovat univerzity, vlastníky, investory, město a veřejnost, předcházet konfliktům, průběžně ověřovat, kdo z rozvoje skutečně získává, a celkové směřování kalibrovat. Úspěch se bude měřit tím, kolik vznikne pracovních míst, kolik se podaří získat soukromých investic a jaké projekty přinesou městu úspory, lepší služby a kvalitnější veřejný prostor pro všechny.
Kam se díváme pro inspiraci? Silný příběh má 22@Barcelona, kde došlo k proměně 200 hektarů bývalé průmyslové oblasti v novou městskou čtvrť. Dobrý příklad nabízí Innovation District Copenhagen, protože čtvrť není postavena na jednom dominantním developerovi, ale hlavní hodnotou je koordinace existujících institucí. V Nizozemsku se mohou chlubit High Tech Campus Eindhoven, jenž těží z modelu společných laboratoří a “open innovation” systému pro rychlý růst a tzv. deep-tech infrastrukturu. U rakouských sousedů pak stojí za pozornost Aspern Seestadt ve Vídni, kde vznikl distrikt jako “živá laboratoř”, což představuje špičkový příklad spojení inovací, bydlení a každodennosti.
A jaká je v tomto procesu role města? Úkolem pro politiky není tento ekosystém vytvářet od nuly (na Praze 6 to ani není třeba), ale odstranit bariéry spolupráce, nabídnout prostory pro růst a otevřít potřeby města inovacím. Radnice Prahy 6 tak může nabídnout bezpečné prostředí pro ověřování řešení v energetice, klimatu, mobilitě, školství, pečovatelských službách nebo cirkulární ekonomice, což povede k rychlejšímu rozvoji firem. Je nutné pohlídat, aby měl každý projekt jasný cíl, definovanou odpovědnost a měřitelné vyhodnocení, ale také zřetelný společenský přínos a aby vznikal s ohledem na veřejné zájmy.
Nemůžeme vám slíbit, že inovační čtvrť vznikne přes noc, ale chceme co nejdříve vykročit správným směrem. Pokud získáme vaši podporu, po volbách vytvoříme podmínky, bez nichž se žádná důvěryhodná proměna neobejde: společný projektový tým, dohodu klíčových institucí, územní a ekonomickou studii, realistický investiční plán, pilotní program pro testování inovací a, když se bude dařit, tak i první zázemí pro usídlení mladých firem tzv. “Start-Up House”. Chceme totiž absolventům pomoci usídlit firmu v Praze 6 a zabránit tomu, aby kvůli nedostatku vhodných prostor odcházeli jinam.
Kampus Dejvice je příjemné místo. Mají si ale mladé ambiciózní firmy “kde hrát”? / zdroj: Nová Večerní Praha
Strahov: Velký projekt je vždy týmová hra
Pokud bychom měli vybrat jednu lokalitu, která potřebuje naši péči, jako Zelení a Praha sobě jsme přesvědčeni, že je to již zmíněný Strahov. Strahovský stadion a jeho okolí totiž představují mimořádné území, jehož budoucnost bude mít význam pro celou Prahu. Jak v našem programu uvádíme, je třeba iniciovat diskusi o dlouhodobém využití, prosazovat větší prostupnost areálu a pracovat na lepším spojení s okolními částmi města. Koncept inovační čtvrti může v diskusi o budoucím využití dobře posloužit, protože chytře propojuje územní rozvoj s rozvojem strategickým, čímž by také podporoval Strategii rozvoje MČ Praha 6. Zkusme se na chvíli zasnít a představit si aktivitou vibrující koleje ČVUT, které budou v následujících patnácti letech procházet postupnou rekonstrukcí. Podívejme se směrem k mohutné struktuře východní tribuny strahovského stadionu. Kdysi chátrající železobetonová kostra byla zachráněna, dnes je po celé šíři zasklena a odráží se v ní nová stromořadí. Po štědře pojednaném schodišti vchází desítky Silicon Hill studentů a výzkumníků do svých laboratoří a kanceláří, kde řeší ty nejpalčivější společenské výzvy.
Takto náročná proměna se nemůže opírat o jednoho vizionáře. Síla společné kandidátky Prahy 6 sobě, Zelených a nezávislých osobností spočívá v kombinaci zkušeností, které se navzájem doplňují. Mariana Čapková již nyní řídí bezprecedentní investice do rozvoje škol a vzdělávacích institucí, čímž vytváří podhoubí pro talentovanou mládež. Petr Palacký má na starosti životní prostředí, takže dodává znalost území, prostorový rozměr a dohled nad dopadem stavebních záměrů. Tomáš Pižl, současný předseda Finančního výboru Prahy 6, v sobě spojuje zkušenost s financemi, evropskými fondy a projektovým řízením. Adam Hanka, inovátor a odborník na umělou inteligenci, bude protipólem pro silné duo Pěchouček-Nešetřil, které do vedení ČVUT přineslo zkušenosti z top byznysu. V kombinaci se zaměřením Roberta Šulce na odpadové hospodářství a bioekonomiku se hi-tech elegantně doplní o principy cirkularity a šetrného nakládání s materiály. A jak můžu projekt podpořit já? Deset let jsem se věnoval využití společenských věd v komunitním a regionálním rozvoji. Pět let jsem řídil evropskou síť aplikované antropologie. Tři roky jsem pracoval pro pražský Institut plánování a rozvoje a nyní vedu národní platformu podporující startupy a inovace pro oblast udržitelnosti v CzechInvest.
Naše městská část má konkurenční výhody, které by pro narovnání současné stagnace hlavního města měla využít a těžit ze své unikátní pozice. Nabízíme solidní plán, který spojí kulturní rozměr, ekonomickou ambici a technologické příležitosti s rozvojem města. Nabízíme vyvážený přístup k inovacím, jež nebudou jen technokratickými projekty, ale srozumitelnou a společensky přínosnou součástí života všech generací.
Včera vs. dnes. Východní tribuna byla postavena v letech 1969-72 podle architektů Kuny, Stupka a Honke-Houfka. Dnes je národní kulturní památkou. / zdroj: archivní snímek Velkého strahovského stadionu
Praha 6 jako laboratoř Prahy a mozek nové ekonomiky
Podobně jako Estonci i my dnes žijeme ve stínu ruské agrese, která z našich životů neustupuje. Možná spíše naopak. S nekončící válkou na Ukrajině se totiž stává o to hrozivější, čím je riziko rozlití války do středu Evropy pravděpodobnější. Máme sedět se založenýma rukama a čekat, až se násilí přiblíží i k našim dveřím, nebo zainvestujeme do výzkumu, vývoje a inovací, čímž provedeme potřebnou hospodářskou transformaci? Máme dobře našlápnuto. Vývoz čistých technologií dosáhl v roce 2024 1,3 bilionu Kč, reprezentoval 23 % celkového exportu ČR a tato oblast roste až 3x rychleji než jiné (2et.cz). Zároveň jsme ale na chvostu EU ve využití obnovitelných zdrojů energie. I to je strategická příležitost pro Prahu, která má všechny předpoklady stát se inovačním lídrem, který pomůže přetvořit emisně a energeticky náročnou ekonomiku na “zeleného tygra” Evropy.
Tento “startup spirit” se rodí právě zde na Praze 6, kde vědci a vědkyně již dnes tvoří nová řešení. Budujme pro ně více prostoru k růstu technologických firem, testujme nové přístupy v městských ulicích, přilákejme “velké hráče”, kteří dodají potřebné investice, a neváhejme přispět i z veřejných rozpočtů, protože to nakonec budeme my, obyvatelé města, kteří získají lepší služby, kvalitnější vzdělání i udržitelnější životní prostředí. Garantuji vám, že se tyto investice vrátí. Na příkladu programu Technologická inkubace víme, že pokud dobrá služba existuje, tak každá veřejně investovaná česká koruna dokáže ve světě inovativních firem vygenerovat v průměru čtyři koruny. Aby však plody uzrály a vydaly sladký nektar, je třeba píle a trpělivosti, ale i předvídatelnosti a špičkového podpůrného prostředí.
Jak ukázala zkušenost z Tallinnu, pokud si uvědomíme sílu, která v nás dříme, a vykročíme směle vpřed, nejistotě a protivenstvím navzdory, i naše “šestka” se může stát laboratoří Prahy a mozkem nové ekonomiky. Je třeba určit jasný směr, spojit se mezi sebou a vyrazit včas, protože jinak se může stát, že propásneme historickou příležitost a evropská města nám ještě více utečou. Tým Strany zelených a Prahy 6 sobě je připraven proměnit vizi v konkrétní kroky, abychom mohli již brzy i v našich ulicích pozorovat, jak drobné i větší “zlepšováky” rodí v české společnosti optimismus a zdravé sebevědomí. A to bude nakonec ta vůbec nejvyšší hodnota.
Praha sobě a Zelení: Co chceme společně dokázat? / zdroj: web Praha 6 sobě
Zdroje a metodická poznámka: Text vychází z profilů kandidátů na webu Praha 6 sobě. Ekonomická čísla v podkapitole “Vize, která propojí město, firmy, univerzity a místní komunity” představují rámcový scénář pro strategickou debatu, nikoli dokončenou studii proveditelnosti. Přesný model musí být navázán na konkrétní území, sektorovou skladbu, investiční náklady a harmonogram. Ke kvalitě textu svými komentáři přispěli Jan Vlach, Adam Hanka a František Gattermayer.