Regulovat, či neregulovat? Toť otázka nejen předvolební

Úvaha Petry Kolínské nejen o Vítězném náměstí

„Výchozím bodem jediného úspěšného přístupu k navrhování skvělých měst pro lidi musí být živé město a městský prostor.“ Jan Gehl, dánský architekt

„Praha je okouzlující město, do kterého se hned zamilujete. Ale vždycky se musíte podívat skrze tu krásu na to, díky čemu je to město živé. A to jsou lidé, kteří se v něm rozhodli žít. Nikdy nezapomínejte na jejich potřeby a vždycky jim naslouchejte.“ Alexandros Washburn, hlavní urbanista New Yorku.

Vítězné náměstí je pro mnohé symbolickým centrem Prahy 6, ale má zcela jistě i celoměstský význam. Když se na něm chvilku zastavíte, rychle zjistíte, že je to spíše dopravní křižovatka a do náměstí jako živého místa pro setkávání mu něco podstatného chybí. Pocit potvrzují i čísla: z celkových 38 694 m2 zabírají 21 764 m2 plochy komunikací (včetně nepřístupného kruhového středu) a pouhých 16 930 m2 zbývá pro veřejný prostor. Také si nelze nevšimnout, že na Vítězném náměstí je několik prázdných stavebních parcel. Jejich budoucnost je však plná nejasností.

Nejvyšší čas rozhodnout

Dostavba Vítězného náměstí a její regulační podmínky jsou předmětem nejrůznějších studií a úvah již desítky let. Tuto práci nechci nijak zlehčovat nebo zatracovat. Přesto tvrdím, že žádná studie, analýza ani schválený územní plán negarantují uspokojivé komplexní řešení složitých problémů Vítězného náměstí. Bez jasného názoru na celkové řešení je postupná výstavba solitérů po obvodu náměstí nesmyslná.

Jednotliví vlastníci pozemků – shodou okolností veřejné korporace – konkrétně hlavní město, Praha 6 a veřejné vysoké školy – se budou vždy soustředit především na své projekty. Pro účast na řešení prostoru mezi budovami potřebují koordinátora s jasnou autoritou. Kdo jiný, než radnice hlavního města a městské části Praha 6 se mohou a mají této koordinační role ujmout? Za nejvhodnější nástroj pro tuto koordinaci považuji regulační plán.

Žijeme v době, která se na regulaci dívá s nedůvěrou. Přesto tvrdím, že výhody regulačního plánu v územním plánování jasně převažují nad nevýhodami. Důvody pro zpracování regulačního plánu posiluje fakt, že jde o celoměstsky významnou lokalitu s množstvím veřejných institucí a pozemků ve veřejném vlastnictví. Pro řešení budoucnosti náměstí je dobré pamatovat na to, že smysluplnou identitu nemůže mít město sestavené z jednotlivých individualizovaných objektů bez vzájemných vztahů, byť by jejich design byl sebeoriginálnější. Regulační plán je také klíčem k udržitelnému řešení dopravy.

Povzbudivým příkladem může být v úvodu článku vyobrazená proměna Trafalgar Square v Londýně. Také toto náměstí se potýkalo s nevhodně organizovanou dopravou. Blíže o jeho proměně – http://www.fosterandpartners.com/projects/trafalgar-square-redevelopment/

Co může regulační plán pojmenovat a řešit?

Způsob přípravy a schvalování, který se řídí stavebním zákonem, garantují odbornost, demokratičnost a vysokou míru konsenzu. Regulační plán má schopnost koordinovat názory a zájmy mnoha subjektů – občanů, vlastníků pozemků, investorů, urbanistů i politické reprezentace. Regulační plán pomůže formulovat veřejný zájem a současně ochraňuje lépe než územní plán zájmy investorů. Nabízí totiž předvídatelnost místo žonglování, dohodu a stabilitu místo vrchnostenského rozhodnutí a nepředvídatelných zvratů. Regulační plán je právně závazný a dává všem zřetelné mantinely a jasné záruky.

PS: laskavý čtenář si možná řekne: to je řečí před volbami. Chci proto dodat, že zastupitelé Strany zelených zpracování regulačního plánu navrhli již v létě 2013. Zastupitelstvo městské části tehdy návrh nepřijalo. Věřím, že nové zastupitelstvo bude k návrhu vstřícnější.

Další články z rubriky