Konec břevnovského mrakodrapu?

Aktuální záměr výstavby předpokládá demolici břevnovského mrakodrapu a obestavění kaple masivními hmotami sedmipodlažních bytových domů.
Takzvaný břevnovský mrakodrap stojí na počátku Radimovy ulice a je majetkem Prahy 6. Postaven byl přesně před sto lety bývalým břevnovským starostou a podnikatelem Janem Kolátorem. Secesní dům byl svého času první výškovou stavbou v Břevnově. Mrakodrap stojí osamocený, protože další zástavba okolí plánovaná Kolátorem byla velkou vlnou veřejného odporu zmařena.

Historicky byly v údolí potoka Brusnice vinice. Pozemky zde po konfiskaci získal Bernard Ignác hrabě z Martinic, který na nich v roce 1665 vystavěl kapli zasvěcenou Panně Marii Őttingenské. Kaple byla kopií románské kaple v bavorském Altőttingu. Přistavěna k ní byla loď a ochoz. Rotunda má dvě podlaží stejného půdorysu, přízemní vysoké 8 metrů a podzemní vysoké 3 metry. Bývala zde hrobka a kostnice. Konstrukce a konstrukční prvky zachovalé rotundy jsou na českém území zcela neobvyklé. Kapli s okolím svěřil Martinic roku 1666 do správy řádu theatinů, kterým se říkalo kajetáni, podle kterých se jmenuje celé lokalita. Ke klášteru se konaly oblíbené a vyhledávané poutě a byl navštěvován významnými dobovými osobnostmi. Kajetáni o areál pečovali až do roku 1783. Následně byly oltáře a obrazy převezeny do břevnovského kláštera. Roku 1821 byla loď a ochoz kláštera pobořeny hrabětem Kounicem. Areál zakoupil v roce 1903 již zmiňovaný Jan Kolátor. Kaple je jako kulturní památka zapsána v operativním seznamu hlavního města Prahy pod R.č.Ú.s. 1-1427/3. Využití okolí bylo dlouhodobě uvažováno jako veřejné spojené s revitalizací historických zahrad.

Oblast takzvané Malé Kajetánky zahrnující kapli a okolní pozemky byla prodána naší městskou částí firmě Geosan Kappa. Prodej byl podmíněn rekultivací potoku Brusnice, opravou kaple a výstavbou dětského hřiště s následným vrácením do majetku Prahy. Letos v létě byl projednán v majetkové komisi a většinově odsouhlasen prodej mrakodrapu i jeho pozemku Geosanu Kappa za nepeněžní plnění v podobě postavení 40 bytových jednotek nebo za ekvivalentní finanční plnění ve výši 100 mil. Kč.

Uvažováno bylo o budování dvou bytových křídel k mrakodrapu. Navrženo bylo i přemístění kaple. Komisi územního rozvoje rady městské části byl opakovaně předložen upravovaný záměr investora ohledně dostavby lokality. Aktuální záměr předpokládá demolici břevnovského mrakodrapu a obestavění kaple masivními hmotami sedmipodlažních bytových domů. Komise většinově s malou korekcí souhlasila s tímto záměrem. Vedení městské části argumentuje podmáčením objektu a údajnou rehabilitací stopy původního špitálního kostela. Projekt likviduje historicky hodnotnou stavbu a devastuje okolí kaple bez ohledu na historické a památkové souvislosti.

O budoucnosti břevnovského mrakodrapu, kaple a jejich okolí rozhodne postoj veřejnosti, stejně jako před sto lety.

Další články z rubriky

Dvanáctipatrové věžáky na Hradčanskou nepatří, říkají Zelení. Pražský hrad jako dominanta stačí.

Vznik bloků husté zástavby včetně dvou dvanáctipatrových věžáků v oblasti Hradčanské navrhuje podkladová studie pro změnu územního plánu, kterou bude 12. května 2020 projednávat magistrátní Výbor pro územní rozvoj. Předpokládá se, že nová výstavba přivede do lokality mezi třídou Milady Horákové a stávajícím nádražím Praha-Dejvice na osm tisíc zaměstnanců v kancelářích.

Zajímá mě více »