Historicky byly v údolí potoka Brusnice vinice. Pozemky zde po konfiskaci získal Bernard Ignác hrabě z Martinic, který na nich v roce 1665 vystavěl kapli zasvěcenou Panně Marii Őttingenské. Kaple byla kopií románské kaple v bavorském Altőttingu. Přistavěna k ní byla loď a ochoz. Rotunda má dvě podlaží stejného půdorysu, přízemní vysoké 8 metrů a podzemní vysoké 3 metry. Bývala zde hrobka a kostnice. Konstrukce a konstrukční prvky zachovalé rotundy jsou na českém území zcela neobvyklé. Kapli s okolím svěřil Martinic roku 1666 do správy řádu theatinů, kterým se říkalo kajetáni, podle kterých se jmenuje celé lokalita. Ke klášteru se konaly oblíbené a vyhledávané poutě a byl navštěvován významnými dobovými osobnostmi. Kajetáni o areál pečovali až do roku 1783. Následně byly oltáře a obrazy převezeny do břevnovského kláštera. Roku 1821 byla loď a ochoz kláštera pobořeny hrabětem Kounicem. Areál zakoupil v roce 1903 již zmiňovaný Jan Kolátor. Kaple je jako kulturní památka zapsána v operativním seznamu hlavního města Prahy pod R.č.Ú.s. 1-1427/3. Využití okolí bylo dlouhodobě uvažováno jako veřejné spojené s revitalizací historických zahrad.
Oblast takzvané Malé Kajetánky zahrnující kapli a okolní pozemky byla prodána naší městskou částí firmě Geosan Kappa. Prodej byl podmíněn rekultivací potoku Brusnice, opravou kaple a výstavbou dětského hřiště s následným vrácením do majetku Prahy. Letos v létě byl projednán v majetkové komisi a většinově odsouhlasen prodej mrakodrapu i jeho pozemku Geosanu Kappa za nepeněžní plnění v podobě postavení 40 bytových jednotek nebo za ekvivalentní finanční plnění ve výši 100 mil. Kč.
Uvažováno bylo o budování dvou bytových křídel k mrakodrapu. Navrženo bylo i přemístění kaple. Komisi územního rozvoje rady městské části byl opakovaně předložen upravovaný záměr investora ohledně dostavby lokality. Aktuální záměr předpokládá demolici břevnovského mrakodrapu a obestavění kaple masivními hmotami sedmipodlažních bytových domů. Komise většinově s malou korekcí souhlasila s tímto záměrem. Vedení městské části argumentuje podmáčením objektu a údajnou rehabilitací stopy původního špitálního kostela. Projekt likviduje historicky hodnotnou stavbu a devastuje okolí kaple bez ohledu na historické a památkové souvislosti.
O budoucnosti břevnovského mrakodrapu, kaple a jejich okolí rozhodne postoj veřejnosti, stejně jako před sto lety.
