Přiblížíme radnici občanům

Přiblížíme radnici občanům

Se svými více než 100 000 obyvateli je Praha 6 jednou z největších samospráv v republice. Strana zelených přichází s programem, jak přiblížit rozhodování radnice a občanů.

 

Proč místní poradní komise?

Praha 6 je jednou z největších samospráv v republice. Při více než 100 000 obyvetelích nemůžou politici ani úředníci znát do detailu problémy každé její části. Na druhou stranu pro občany Prahy 6 bývá složité detailně se zorientovat v chodu úřadu a v přesném rozdělení kompetencí mezi městskou částí, magistrátem a městskými organizacemi (např. Technická správa komunikací). Chybí jedna centrální adresa, kam by bylo možné obracet se se svými připomínkami a podněty.

Komise zásadním způsobem zefektivní správu města. Vše, co se dá dohodnout a zkoordinovat v místě se všemi odpovědnými aktéry, se v místě zkoordinuje a na úrovni rady městské části se pak už řeší připravený předjednaný, a tedy průchodný postup řešení. Íhned na místě bude možné vyřešit to, co se nyní řeší měsíce obesíláním různých orgánů. Komise budouzásadně veřejné. Vytvoří tak základní pojítko mezi městskou částí a občany.

Jak to bude fungovat?

Strana zelených navrhuje zřídit devět místních poradních komisí pro jednotlivé části Prahy 6 (Bubeneč a Dejvice; Hanspaulka; Veleslavín, Vokovice a Červený vrch; Dědina a Dolní Liboc; Bílá Hora a Stará Ruzyně; Petřiny a Horní Liboc; Břevnov; Střešovice a Ořechovka; Sedlec a Šárecké údolí). V těchto komisích budou zastoupeni politici, zástupci úřadu a městských organizací, členové zdejších spolků i místní občané a podnikatelé. Stejně jako již existující komise (např. dopravní komise, komise pro výchovu a vzdělávání) se budou scházet přibližně s měsíční frekvencí. Komise jsou iniciačním a poradním orgánem rady městské části, to znamená,  že řeší jednak pravidelnou agendu, kterou jim úřad přidělí, jednak mohou přicházet s vlastními podněty.

Proč zrovna toto členění?

Návrh členění lokalit nekopírují hranice katastrálních území, nýbrž logické územní celky – při pohledu na ulici Jugoslávských partyzánů nepoznáte, že jedna její strana leží v Bubenči a druhá v Dejvicích. Stejně tak leží sídliště Petiny na rozhraní Břevnova, Veleslavína a Liboce – jedná se však o jednu souvislou lokalitu, která řeší shodné problémy. Na druhou stranu Šárecké údolí patí katastrálně rovněž do oblasti Dejvic, se samotnými Dejvicemi však má společného jen málo.

Rozdělení lokalit tak sleduje především přirozené hranice (železniční dráha, okraj zástavby atd.). Detailní rozčlenění však může být předmětem další diskuse.

Copak to takhle někde funguje?

Možná se to nezdá na první pohled, ale městská část Praha 6 je jedním z největších samosprávných celků, který se už nečlení na menší jednotky. Na městské obvody se totiž člení nejenom Brno, Ostrava a Plzeň, ale i Pardubice nebo Ústí nad Labem. Územní komise pro jednotlivé části s pravomocemi podobnými našemu návrhu úspěšně fungují například v Českých Budějovicích nebo v Olomouci.

 

Podrobněji k lokalitám a jejich potřebám

Dejvice a Bubeneč

Lokalita od bastionů Pražského Hradu a Letné ke Stromovce a Vltavě.

Zástavba pochází z období první republiky. Zahrnuje mimořádně kvalitní rezidenční vilovou zástavbu podél Stromovky a Letné a blokovou zástavbu v jednotném urbanistickém duchu, jehož centrem je Vítězné náměstí. Nedílnou součástí tohoto území je vysokoškolský kampus, který prodlužuje přes Vítězné náměstí osu hlavní třídy, Dejvické. Zásadním zelenou spojnicí přes území Dejvic je Englův zelený pás. Vítězné náměstí je dopravně velice zatížené až přetížené, je to zásadní místo celých Dejvic, kde se kříží dopravní spoje. Přes svou důležitost není v místě zcela adekvátní vybavenost ani místo setkávání, proto je nutné usilovat aby v rámci řešení prostoru Dejvického náměstí byla adekvátní volná plocha zachována. Lokalita má atletický ovál i fotbalový stadión, ale obyčejných ploch pro rodinné sportovní vyžití dostatek není. Dejvice jsou kulturním centrem Prahy 6, ale kulturní prostor, který by svým významem překračoval hranice městské části, zde chybí. Lokalita má dvě významná rozvojová území při Hradčanské a v okolí Papírenské. Je nezbytné, aby pro obě lokality byly zpracovány takové závazné regulativy, které vhodně doplní stávající infrastukturu a veřejnou vybavenost a kde bude ponechána i přiměřená plocha pro zeleň a veřejné prostranství. Nová zástavba by tedy neměla vést k prostému zahušťování města, ale přinést i nové pracovní příležitosti.

Program Zelených pro Dejvice a Bubeneč

 

Hanspulka a Staré Dejvice

Kvalitní rezidenční klidná vilová čtvrť v jižní stráni, která vyplnila prostor od historické zástavby Proboštského dvora ve Strarých Dejvicích k Šáreckému údolí s kostelíkem sv. Matěje. Hrana údolí vytváří přirozenou ochranu území od nežádoucích vlivů a nabízí kontakt s přírodním parkem a rekreačním územím celoměstského významu. Dominantně prvorepubliková zástavba je ukončena sídlištěm výzmaných funkcionalistických vil a novějším sídlištěm Baba. Oblast má pouze základní občanskou vybavenost a za řadou služeb musí občané dojíždět. Nabízí pohodlné bydlení s plácky a hřišťaty pro zábavu a sport, kde si můžou všichni zkoušet své dovednosti. Lokalitu protínají dvě dominantní komunikace Na Pískách a Šárecká, které spojuje centrální park Na Hanspulce. Pro obyvatele je přirozenou spádovu oblastí Vítězné náměstí a do budoucna i Bořislavka, které se nalézají na hlavní komunikační ose Evropské.

Program Zelených pro Hanspaulku

 

Střešovice a Ořechovka

Pohledově exponovaná lokalita s převážně vilovou zástavbou, která zásadním způsobem utváří rezidenční charakter celé Prahy 6. Lokalita tvoří vrch s dominantou kostela sv. Norberta. Vilová zástavba začíná od Bastionů pražského hradu a končí na Bateriích Střešovickou nemocnicí.  Podobně jako Hanspulka má i tato lokalita jen základní vybavenost a chybí i dostatek prostoru pro komunitní aktivity, kulturní vyžití i sport. Proto je i zásadní možnost flexibilního využití volných ploch na Strouhaláku. Oblast nemá jedno jasné centrum. Pro historickou zástavbu Ořechovky je jím Macharovo náměstí, které by mělo být uchováno v duchu první republiky, aby byl genius loci lokality zachován. Další významnou oblastí jsou Staré Střešovice, kde se podařilo místně uchovat charakter vesnické zástavby v malebných uličkách. Celá oblast je dobře prostupná. MHD je pro většinu území přiměřené docházkové vzdálenosti a obyvatelé tak přirozeně využívají možnosti dostupných služeb v okolních územích Břevnova, Petřin, Dejvic nebo i Červeného vrchu.  Městské zeleně zde není nadbytek, a proto je důležitá náležitá péče a obnova. Žádoucí je vhodnými opatřeními ji propojovat pro bezpečnou pěší i cyklodopravu a tím jednotlivá místa v lokalitě i okolí přiblížit. Vhodné je drobnými opatřeními vytvářet podmínky pro drobné služby a nerušící podnikání v místě, tak, aby se nabídka služeb v místě rozšířila. Oblast je vyvážená a urbanisticky dokončená. Kromě náhrady a změn stávajících objektů a dostaveb není v principu další zahušťování zahradního města možné ani žádoucí.

Program Zelených pro Střešovice a Ořechovku

 

Břevnov

Jedná se o unikátní oblast severního svahu Strahova od Pohořelce a pásu usedlostí podél Patočkovy ulice k Břevnovskému klášteru. Jeho jižní hranu pak tvoří zelený pás hřebene Strahova Ladronka. Osu lokality tvoří obchodní třída Bělohorská, která také dělí v principu i dva typy zástavby. Na jih jsou činžovní domy, které postupně a nesourodě vznikaly od druhé poloviny 19. století do počátku 2. světové války. Nad touto zástavbou je jednak historická zástavba Tejnky a navazující vilová zástavba směrem k Vypichu. Na sever k Patočkově ulici je poválečná řádková zástavba, která zahrnuje i školy i polykliniku. Lokalita má přiměřené měřítko. Nabízí porostory pro kulturní vyžití i komunitní život i pro sportovní aktivity. Dostupná je Petynka, Markéta i strahovská hříště i areály. I přes koncentrovanou výstavbu tak lokalita vcelku dobrou dostupnost služeb a stále i rekreační a sportovní vyžití, volných sportovních ploch však ubývá a zástavby přibývá. Proto je nutné plochy hřiště pro rodinné a klubové využití chránit a rozvíjet. Oblast navazuje na areál Pražského hradu a má velký potenciál v rozvoji Strahova. Prodloužením tramvajové trati na Strahov tak bude toto území kvalitně napojeno na MHD. Strahov je celoměstsky významným rozvojovým územím.  Jeho dominantní poloha v Praze jej předurčuje k celoměstsky významným stavbám. Vize využití tak musí vyjít z pečlivé diskuse a analýzy potřeb hlavního města Prahy. Zásadním problémem Břevnova je neadekvátní dopravní zatížení tranzitní dopravou na ulici Patačkově. Pro zlepšení řešení je třeba prosazovat regulační opatření s budováním záchytných parkovišť a posilování navazující MHD.  Pro město destrukčním způsobem je pak řešen i vjezd do tunelového komplexu křižovatkou Malovanka, která je bariérou v území a její náprava by měla být součástí obnovy osy od Pražského hradu k Břevnovskému klášteru a dále ke Hvězdě se zapojením zeleně v pásu usedlostí podél ulice Patočkova.

Program Zelených pro Břevnov

 

Petřiny a Horní Liboc

Jádrem území je jedno z prvních panelových sídlišť v Praze. Rozkládá se na vyvýšené planině nad Veleslavínem. Osu sídliště tvoří ulice Na Petřinách. Sídliště uzavírá  Ústav makromolekulární chemie AV ČR, na který navazuje nízkopodlažní bytová a vilová zástavba. Podél obory Hvězda pak klesá územím Horní Liboce k Libockému rybníku, která spolu s ním tvoří malebné zákoutí s dochovanými zbytky vesnické struktury s kostelem sv. Fabiána a Šebestiána, která musí být ctěna i do budoucna. Sídliště Petřiny spolu se vzrostlou zelení, výborným napojením na MHD a přiměřenými službami má potenciál se stát kvalitním městským prostorem a skutečným městem krátkých vzdáleností a významným lokálním centrem. Sídliště má výškovou gradaci v kompozičních osách. Novodobý development doplnil novou strukturu s bohatým parterem. Nízkopodlažní kostky veřejné vybavenosti nabízí možnost doplnění nebytových funkcí, které k převažujícímu bydlení nabídnou i pracovní příležitosti. I přes kvalitní prostupnost a služby místu chybí srozumitelné definování vnitřního centra – veřejného prostranství jako centra a místa setkávání. Vhodné je doplnění skutečných cyklostezek, které toto místo propojí do Břevnova, Střešovic i Ruzyně a vzájemně je tak více přiblíží. Petřiny mají dostatek zeleně a kvalitních zelených ploch v oboře Hvězdě i v Břevnovském klášteru. Je však nutné dále rozvíjet sportovní plochy a při transformaci sportovního centra Olymp myslet i na rodinné sportovní využití.

Program Zelených pro Petřiny a Horní Liboc

 

Vokovice, Červený vrch a Veleslavín

Tato spádová oblast spojuje několik městských strukur, které mají společné problémy a jejichž úspěšné vyřešení může celou oblast propojit v jeden atraktivní celek. Pro detailní řešení je nutné zpracovat územní studii, která problémy celého území analyzuje a pomůže zkoordinovat a vyjednat shodu na vhodném řešení. Vokovice jsou ucelenou enklávou zahradního města s klidným rezidenčním bydlením na hraně Šáreckého údolí bez další větší vybavenosti kromě přímé vazby na rekreační a sportovní plochy na Džbánu a jeho okolí. Za touto lokalitou navazuje areál Aritmy, jenž je určen k přestavbě na rezidenční bydlení. Celá oblast je spádově napojena na Evropskou ulici pouze jednou komunikací, což způsobuje dopravní problémy a problematizuje i transformaci staré Aritmy.  Navazujícími oblastmi je Nádraží Veleslavín, které má potenciál  stát se novým lokálním centrem a přiléhající Starý a nový Veleslavín. Starý Veleslavín má zachován zbytky historické městské struktury a představuje další jedinečnou enklávu Prahy 6. Je však oddělen tratí Buštěhradské dráhy. Jeho centrum zabírá prodejna aut a Veleslavínský zámek se zahradou, který je v majetku státu. Oboje tvoří hrdlo, které omezuje prostupnost a přístup k Evropské ulici. Vzhledem k plánovaným změnám v území je klíčové, aby se Veleslavínský zámek spolu se zahradou stal otevřeným prostupným veřejným prostorem, který propojí historické jádro Veleslavína s okolím a nabídne tak pro celé širší území kvalitní veřejný prostor. Nové plánované spojení na Větrník je problematické a jeho potřebnost a trasování je třeba řešit v rámci celého území.  Na Starý Veleslavín podél trati navazují významné transformační plochy teplárny a bývalých Strnadových zahrad. Je nezbytně nutné, aby v rámci výstavby vznikala i adekvátní vybavenost včetně volných a sportovních ploch a došlo k provázání komunikační sítě. Od tratě dále přechází prvorepubliková vilová zástavba ke Kladenské s bytovou výstavbou z 50. let k sídlišti Červený vrch, které je kolem Evropské až k hraně Šáreckého údolí. Kolmo k Evropské existuje formální park s vybaveností, kterou městská část plánuje posílit jako osu Červený vrch. Je třeba požadovat, aby formální poukázání na místní střed bylo doloženo skutečným posílením vybavenosti a nebylo pouhou záminkou pro další předimenzovanou bytovou výstavbu.  Pro všechna popsaná místa je zásadní urychlená rekonstrukce Buštěhradské dráhy, která zajistí kvalitní příměstskou dopravu pro celý severozápadní segment Středočeského kraje a přinese možnost regulace dopravní zátěže na Evropské ulici.

Program Zelených pro Veleslavín, Vokovice a Červený vrch

 

Sedlec a Šárecké údolí

Jedná se o rozsáhlé území přírodního parku Šárka-Lysolaje a navazujícího území Podbabských skal a Sedleckého kaňonu Vltavy. Je  žádoucí usilovat o zachování a obnovu maximálního propojení těchto ploch jako rekreačně oddechové území Prahy celoměstského významu. Území prakticky tvoří severní okraj Prahy, přes které vedou komunikace Horoměřická a Kamýcká. Vzhledem k chybějícímu mostnímu spojení pak přes tyto komunikace tranzituje veškerá doprava do celého hlavního města Prahy i průjezd na východ ČR. Praze tak chybí v oblasti Suchdola a Bohnic funkční městské spojení pro možnost rozložení dopravní zátěže (nikoliv ovšem dálniční spoj, který by naopak další neúměrnou zátěž generoval). Starý Sedlec je malá lokalita vilové zástavby, která doplňuje původní vesnickou zástavbu. Území dělí železniční trať. Území mrazíren i bývalé cihelny jsou dnes transformačním územím. Součástí transformační plochy je i část Suchdola. Pro celé toto území je nutné zpracování závazné vzájemně koordinované územní studie, která stanoví základní pravidla využití a to i ve vazbě na plánovanou tramvajovou trať, která musí vést tak, aby obsloužila jak novou část, tak starou část Sedlce. Podmínkou jakékoliv nové výstavby musí být vyřešení navazující technické infrastruktury. Nová zástavba Sedlce by měla být adekvátní stávající zástavbě. Charakterem by měla navázat na rezidenční zástavbu Baby a Hanspaulky.

Šárecké údolí je jedinečná lokalita s historickou kulturní krajinou. Dolní a Tichá Šárka byla vždy více hospodářsky využívána. Je to harmonická krajina, kde se prolínají stavby s divokými skalními výběžky a ostrohy. Jižní svahy tvoří vilová zástavba, která vznikla na místě původních vinic a viničných usedlostí. Severní stráň a dno potoka pak tvoří domky a pozůstatky hospodářství a mlýnů. Dominantou údolí je kostelík sv. Matěje. Na území Dolní a Tiché Šárky je zpracovávána územní studie, která kromě základních funkčních regulativů vymezí i priority řešení projektů pro managment a správu území. Základním úkolem je zachování a obnovení kulturní historické krajiny, zajistit průchodnost územím, obnovit a rozvíjet cesty a podpořit rekreačně oddechový ráz území a chránit a rozvíjet přírodní hodnoty přírodního parku. Divoká Šárka je  historická kulturní krajina s minimem staveb. Je otevřena pro přístup zejména v oblasti Džbánu. V Divoké Šárce je třeba rozvíjet rekreačně oddechovou infrastukturu a posilovat tradici historické kulturní krajiny obnovou sadů, vypásáním a průběžnou údržbou. Kromě rozvoje sportovních a oddechových aktivit je zde možné rozšířit atraktivním způsobem informování historickém využití území a jeho osídlení.

Program Zelených pro Sedlec a Šárecké údolí

 

  1. Bílá Hora a Stará Ruzyně

Oblast na Bílé Hoře je přijemnou rezidenční oblastí s převážně vilovou zástavbou. Má přiměřenou vybavenost i dostupnou městskou hromadnou dopravu. Osu území tvoří Bělohorská – Karlovarská ulice. Dominantním místem je památník Bílá hora a klášter benediktinek. Pro oddech je dostupná obora Hvězda i Motolský lesopark. Území je dotčeno tranzitní dopravou na Karlovrské ulici. Je nutné posílit regulaci dopravy, budovat záchytná P+R s dotažením navazující tramvaje. Území má velké rezervy pro zlepšení veřejných ploch, Budování cyklostezek, chodníků a bezpečných propojení zatraktivní bezmotorovu dopravu. Je nutné definovat plochy pro trhy, akce a setkávání. Navazující stará Ruzyně má zachovalé pozůstatky vesnických hospodářství, a dále se zde prolínají nové stavby, služeb i rodinné domy a činžovní vilky. Území je velice různorodé a působí celkově neuspořádaně. Určitou bariérou je i areál věznice. Obdobně i areál Jivin a jeho bezprostřední okolí má spíše venkovský než městský ráz. Je pravděpodobné, že území dnešních areálů není stavebně dokončené a bude se v budoucnu dále transformovat. Je žádoucí už nyní jednat s dotčenými majiteli o budoucí představě využití a počítat s nutností budování adekvátní infrastuktury a navazujících komunikací. Určitým limitem pro rozvoj území je zasažení lokality hlukem z přistávajících letadel.

Program Zelených pro Bílou Horu a Starou Ruzyni

 

  1. Dědina a Dolní Linoc

Jedná se o území, kterému nyní dominuje Sídliště Dědina s navazující řadovou a vilovou zástavbou, která je vymezena trojúhelníkem Drnovské a Evropské. Celé území má příjemný vyvážený ráz, kdy vyšší zástavba je umístěna níže, a tedy nedominuje okolí. Samotné sídliště obsahuje základní vybavenost. Dostupná je i škola. Zásadním místem pro rekreační vyžití je Divoká Šárka. Na jihu od Vlastiny ulice a sever od Drnovské se nalézají velké transformační plochy. Plochy budou napojeny na prodlouženou tramvajovou trať. Pro transformační plochy je nezbytné stanovit závazná pravidla, aby samospráva mohla efektivně požadovat vyváženou skladbu zástavby. Nová zástavba by měla nabídnout jak bydlení, tak služby, tak prostor pro zaměstnání, tak volné plochy pro zeleň a sport i kulturní vyžití a komunitní život.  Do vymezené oblastí spadá i areál Ruzyně a výstavba s ní související. Důležitým místem bude Dlouhá Míle, kde bude vybudováno P+R  a možný přestup na tramvaje.

Program Zelených pro Dědinu a Dolní Liboc